Vliv tepelného zpracování na bioaktivitu nanostrukturovaných povrchů
Titan a titanové slitiny patří v současné době k materiálům první volby v mnoha oblastech implantologie. Je tomu tak díky jejich vysoké korozní odolnosti a biokompatibilitě. Povrch těchto materiálů může být bioaktivován, tedy podroben operacím, které vedou k podpoře osseointegrace. Jednou z možností je tvorba nanostruktury kombinací elektrochemických a chemických reakcí. Vzniklá nanotubulární oxidická struktura má příznivý vliv na precipitaci hydroxyapatitu z tělního prostředí a na proliferaci kostních buněk. Primárně má takto vytvořená vrstva amorfní charakter, ale pomocí tepelného zpracování je možné její převedení na krystalické formy oxidu titaničitého s dalším pozitivním vlivem na bioaktivitu. V rámci příspěvku budou prezentovány výsledky zvýšení bioaktivity materiálu tvorbou nanotubulární struktury připravené na titanu a vývojové beta slitině Ti-39Nb, a vliv následného tepelného zpracování. Bioaktivita byla hodnocena in vitro expozičními testy v simulované tělní tekutině. Hodnotícím kritériem byla úroveň precipitace sloučenin na bázi Ca-P. Bylo zjištěno, že tepelné zpracování má značný vliv na bioaktivitu povrchu.
Práce vznikla za podpory Grantové agentury České republiky (projekt 16-14758S).