Studium popouštěcí křehkosti nástrojové oceli 55NiCrMoV7
Popouštěcí křehkost je negativní jev, který se objevuje při popouštění v určitých teplotních intervalech u některých druhů ocelí (především v závislosti na chemickém složení). Projevuje se poklesem rázové houževnatosti a snížením únavových vlastností. V praxi to znamená, že popouštění v této oblasti by se nemělo provádět. Tento fakt v některých případech značně komplikuje splnění předepsaných požadavků na mechanické vlastnosti zpracovávaného dílu, protože jinou kombinací popouštěcí teploty a času nelze daných požadavků dosáhnout.
Studie se zabývá vlivem různých režimů tepelného zpracování na výskyt popouštěcí křehkosti. Sledovaným materiálem je nástrojová ocel 55NiCrMoV7, která byla nakoupena u dvou různých dodavatelů. Je známo, že popouštěcí křehkost se u tohoto materiálu vyskytuje v rozmezí popouštěcích teplot 350–450 °C po ochlazení na klidném vzduchu. Není již ale popsáno, jak na výskyt popouštěcí křehkosti působí jiné rychlosti ochlazování. V předloženém experimentu byly vzorky popuštěny na sedm různých teplot v rozmezí intervalu 200–600 °C a zvoleny tři způsoby ochlazování z popouštěcí teploty: klidný vzduch, přetlak dusíku 0,5 baru a přetlak dusíku 3 bary, přičemž nejvyšší ochlazovací rychlost má poslední zmíněné médium. Vzorky byly podrobeny rázové zkoušce dle Charpy, měření tvrdosti, metalografické a fraktografické analýze. Pro stanovení vlivu režimu popouštění na výskyt popouštěcí křehkosti byly porovnány výsledky vzorků pro různé režimy, a rovněž bylo provedeno srovnání stejného tepelného zpracování na vzorcích z materiálu stejné značky, ale od dvou různých dodavatelů.